STAMOS S-MTM 220 Manual De Instrucciones página 16

N Á V O D K O B S L U Z E
VŠEOBECNÉ BEZPEČNOSTNÍ POKYNY
Před spuštěním zařízení si přečtěte celý návod k použití. Pokud během připojování nebo
během provozu zařízení vzniknou pochybnosti o jeho provozu a obsluze, kontaktujte
výrobce.
MIG/MAG
Svářečka pro ruční svařování v ochranné plynové atmosféře s automatickým podavačem
drátu umožňuje spojování kovových částí v průběhu procesu tavení spojovaných
materiálů pomocí tavidla. Tavení je způsobené elektrickým obloukem, který se vytváří
mezi svařovaným materiálem a drátem přiváděným nepřetržitě z konce hořáku.
Drát je tavidlo, které spojuje svařované prvky. Vyšší svařovací proud umožňuje svařování
tlustějších plechů. Záruka se nevztahuje na škody způsobené nedodržením pokynů
uvedených v této příručce.
SVAŘOVÁNÍ WOLFRAMOVOU ELEKTRODOU V OCHRANNÉ ATMOSFÉŘE
INERTNÍHO PLYNU (WIG, Z ANGL. TIG)
Svařování wolframovou elektrodou (metoda WIG) pochází z USA a začalo být široce
používáno v roce 1936 pod názvem svařování Argonarc. V Německu bylo zavedeno
až po druhé světové válce. V anglicky mluvících zemích se tato metoda nazývá TIG
(z anglického slova „Tungsten" – wolfram). Oproti jiným metodám má tato metoda
mnoho výhod. Jednou z nich je univerzálnost jejího použití: pokud je materiál vhodný
pro svařování tavením, může být svařován tímto způsobem. Jde taky o velmi „čistý"
proces svařování, který nezpůsobuje rozstřiky, produkuje jen málo jedovatých látek
a při správném použití zaručuje vysokou kvalitu svařovaného spoje. Zvláštní výhodou
WIG svařování ve srovnání s jinými metodami využívajícími tavnou elektrodu je to,
že proud a pojivo byly odděleny. Svářeč může zvolit optimální proud a dodávat tolik
pojiva, kolik je v daném případě nutné.
Další výhody této metody jsou:
• metoda je obzvláště vhodná pro svařování okrajů/hran spojů a spojů špatně
přístupných. Umožňuje optimální přizpůsobení parametrů svařovacího procesu a
dodání správného množství tavidla.
• malé množství dodaného tepla na malou plochu snižuje tendenci k deformaci
svařovaných částí.
• tato metoda je vhodná pro leteckou techniku, kosmické zařízení, jaderné
technologie, chemické zařízení i další oblasti.
MMA
Ruční obloukové svařování (zkráceně nazývané MMA), je nejstarší metodou elektrického
svařování kovových materiálů, která se dodnes používá. Nikolaj Gavrilovič Slavjanov
nahradil v roce 1891 uhlíkové elektrody, do té doby používané při svařování elektrickým
obloukem, elektrodami kovovými. Tyto způsobovaly vytváření elektrického oblouku a
zároveň poskytovaly pojivo. Protože první elektrody tohoto typu neměly žádný potah,
nebyl svar chráněn před oxidací.
CZ
30
Rev. 15.05.2020
Tyto elektrody byly taky těžko tavitelné. Elektrický oblouk, který vzniká mezi
elektrodou a svařovaným předmětem, se používá jako zdroj tepelné energie potřebné
pro svařování. Vysoká teplota elektrického oblouku způsobí, že se materiál v místě
spojení roztaví. Současně se roztaví i elektroda a tím poskytne pojivo, čímž vytvoří
svar. Pro vytvoření elektrického oblouku lze použít stejnosměrný nebo střídavý
proud. Jako pojivo se používají tyčové elektrody. Každý typ svařování vyžaduje použití
vhodných elektrod, např. pro svařovaní spojů nebo tvrzení povrchů. Informace o typu,
vlastnostech a použití elektrody jsou uvedeny na obalu zkratkou typu elektrody. Potah
elektrody během tavení uvolňuje plyny, které kromě stabilizace elektrického oblouku
chrání tekutý kov před účinky okolního vzduchu a snižují hoření legujících prvků.
Kromě toho tavící se povlak vytváří strusku, která je lehčí než tekutý kov a vyplouvá na
povrch spoje. Tím se zpomaluje ochlazování svaru a snižuje se tak napětí vznikající při
smršťování materiálu. Působením toku elektronů se anoda (kladný pól) zahřívá silněji
a kladné kovové ionty proudí směrem ke svařovanému materiálu. To je důvod, proč
se tavné elektrody používají nejčastěji jako anoda a svařovaný materiál jako záporný
pól. Elektrické obloukové svařování se používá na výškových stavbách, při spojování
nosných prvků mostů a v přesné mechanice. Důležité je, že čím je materiál tenčí,
tím dražší je svařovací zařízení, protože jsou zapotřebí nižší proudy (aby nedošlo ke
propalování materiálu o tloušťce stěny menší než 1 mm), a to vyžaduje nákladnější
řešení regulace.
VÝKONOVÁ VYUŽITELNOST
Výkon zařízení se udává v souladu s technickými parametry jako „zatěžovatel" (ED%),
tj. poměr mezi časem svařování a dobou chlazení. Pro stejné zařízení se tento faktor
mění v závislosti na podmínkách zatížení, tj. v závislosti na dodávaném svařovacím
proudu. Udává, jak dlouho může zařízení pracovat při daném proudu a zatížení a pro
jeho výpočet se používá desetiminutový pracovní cyklus. Například pro ED 60% může
zařízení nepřetržitě pracovat po dobu 6 minut plným svařovacím proudem, poté přejde
na 4 minuty do klidové fáze, protože se vnitřní součásti musí ochladit. Jestliže by se
doba 6 minut svařování překročila, pojistka proti přehřáti svařování přeruší. Používání
svařovacích zařízení a provádění svařovacích prací představují hrozbu pro obsluhu a
třetí strany. Z tohoto důvodu je provozovatel zařízení povinen přečíst si návod k obsluze
a dodržovat bezpečnostní pokyny. Vždy je třeba mít na zřeteli, že opatrný a dobře
vyškolený operátor, který striktně dodržuje bezpečnostní pokyny, je nejlepší zárukou
bezpečnosti. Před připojením, používáním a přepravou zařízení si přečtěte pokyny
v této příručce a postupujte podle nich. Před připojením, používáním a přepravou
zařízení si přečtěte pokyny v této příručce a řiďte se nimi.
Rev. 15.05.2020
CZ
31